vstupné 30Kč

Končíme letošní cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí.

vstupné 30Kč

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Desátá přednáška bude poněkud netradiční, neboť nás nečeká jen jeden proslov, ale celý soubor přednášek. Seminář je součástí slavnostního odhalení busty Ladislava Velena ze Žerotína a zahájení provozu nové naučné stezky Dějiny školství v Moravské Třebové.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Ve deváté přednášce se vrátíme k tématice archeologické a podíváme, co se skrývá kolem nás za stopy dávné minulosti. Přednášky se ujme znalec našeho regionu, archeolog PhDr. David Vích.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Ve osmé přednášce se podíváme, co se píše v moravskotřebovských kronikách. Přednášky se ujme dlouholetý městský kronikář PhDr. František Matoušek.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Ve sedmé přednášce se vrátíme do období baroka. Mgr. Vladislava Říhová, Ph.D. nás seznámí s památkami z této doby.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Ve šesté přednášce se podíváme do přírody. Ing. Kamil Sopušek nás provede chráněnými územími v okolí města.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Ve páté přednášce jsme se vrátili k počátkům sportovního letectví na Moravskotřebovsku a slova se opět ujal PhDr. Pavel Petr.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Ve čtvrté přednášce jsme se zaměřili počátky průmyslu v Moravské Třebové. K této tématice promluvil vedoucí muzea Mgr. Robert Jordán.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Ve třetí přednášce jsme se zaměřili na tématiku již oblíbenou v minulých letech. O počátcích sportovního letectví na Moravskotřebovsku promluvil PhDr. Pavel Petr. Druhý díl této přednášky nás čeká 17. května.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. Druhé přednášky se ujala archeoložka Regionálního muzea v Litomyšli Jana Němcová. Seznámila nás s nejnovějšími archeologickými výzkumy na Moravskotřebovsku. Dozvěděli jsme se, jaké poklady skrývají nenápadná místa v našem okolí.

Letos nás čeká cyklus přednášek k dějinám města a jeho okolí. První přednášky se ujme vedoucí muzea Robert Jordán. Dotkne se v ní několika klíčových bodů v historii města a pokusí se najít zajímavé souvislosti.

Tentokrát přijede přednášet emeritní děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Navážeme na cestovatelskou tradici muzea, i když se podíváme tentokráte do zemí, které L. V. Holzmaister nenavštívil. Nakonec dojde i na Maxmiliána Habsburského. 

Mimořádnou přednášku připravilo Městské muzeum na 8. září. O období stěhování národů přijel přednášet jeden z našich nejvýznamnějších odborníků na tuto problematiku, archeolog docent Eduard Droberjar. Přiblížil nám život Germánů v prvních století našeho letopočtu a zveřejnil i nejnovější převratné archeologické nálezy na Malé Hané. Návštěvníci přednášky se dozvěděli celou řadu převratných informací.

Pro nás je válečné střetnutí z roku 1866 zajímavé tím, že obě válčící strany opakovaně prošly Moravskou Třebovou.

Rakouské jednotky soustředěné na Moravě postupovaly v průběhu června 1866 směrem do Čech a tudíž tedy i přes Moravskou Třebovou plné optimismu. Počínaje prvním bojem 26. června je však začala stíhat porážka za porážkou včetně hlavní bitvy 3. července u Hradce Králové.

A tak se stalo, že 7. července byla Moravská Třebová plná ustupujících jednotek, byl na něm smutný pohled, jak tak procházeli unavení, otrhaní a špinaví vojáci, přes město projel i jejich hlavní velitel Ludwig von Benedek směrem na Jevíčko a Olomouc. A za nimi v patách Prusové.

Na přednášce byly vystaveny i exponáty z depozitáře našeho muzea, které mají k roku 1866 vztah včetně rakouské pušky Lorenz a pruské pušky jehlovky.

Téma odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce je stále věcí živou a diskutovanou. Jedná se totiž o tak živou věc, že téměř každý s tím má nějakou svou osobní zkušenost, která utváří jeho postoj.

Jak v takové situaci přistupovat k dějinám? Řešení je velmi jednoduché a zároveň velice složité. Je nutno pohlížet na věc komplexně, nic nevytrhávat z kontextu, vidět události jako sled navazujících příčin a následků a hlavně nevynechávat a nezamlčovat.

Musíme hledat smysl činů našich předků, snažit se o pochopení, proč v daný moment tak jednali, místo suchých dat a faktů zkusit poskládat celý příběh se všemi klady i zápory.

Dějiny jsou pro nás zdrojem poučení, dnes a denně nás život staví do situací, jejichž řešení už tady někdy bylo, proto je důležité zvláště v dnešní, do jisté míry převratné, době hledat poučení v minulosti.

Odsun německého obyvatelstva nebyl v kontextu doby chápán jako něco zvláštního. Přesuny velkých skupin lidí, migrace vnitřní i vnější byly v průběhu 19. i 1. poloviny 20. století něčím tak normálním, že se nad několika milióny Němci nikdo nepozastavil.

Celková migrace v období druhé světové války je odhadována na 60 miliónů lidí, přičemž jsou rozlišovány 4 hlavní skupiny:
1) uprchlíci a evakuovaní z oblastí bojů
2) deportovaní a zadržovaní, váleční zajatci, nuceně nasazení
3) osoby bez domova
4) odsunutí Němci

V prvních poválečných měsících tak střední Evropou bloudily statisíce uprchlíků, do toho se vraceli propuštění vězni z koncentračních táborů, váleční zajatci a lidé, kteří odněkud někam uprchli již dříve.