CZ

Mimoevropská podsbírka muzea v Moravské Třebové neobsahuje pouze dary Ludwiga V. Holzmaistera, rozšiřovali ji také jiní štědří dárci, například moravskotřebovský rodák Karl Karafiat. Ten roku 1907 doplnil muzejní sbírku o primitivní zbraně australských domorodců, konkrétně o dva dřevěné bumerangy, jeden dřevěný kyj a štít.

Podle záznamů z původní muzejní evidence pocházejí dřevěné domorodé zbraně ze západoaustralské lokality Beagle Bay. Na toto místo směřovaly od konce 19. století křesťanské misie, na počátku 20. století pod vedením zejména německých misionářů. Vzhledem ke skutečnosti, že byl Karl Karafiat kněz a s významnými představiteli německé katolické církve udržoval vřelý vztah, a to včetně výměny starožitností a suvenýrů, lze se domnívat, že primitivní zbraně australských obyvatel pocházejí právě z těchto misií.

Tyto předměty používalo původní australské obyvatelstvo primárně především k lovu, později měly všestranné využití. Pomocí bumerangu zabíjeli domorodci větší zvířata, třeba klokany. Také ho využívali při soubojích, a to nejrůznějšími způsoby.

Bumerangem bylo možné zasáhnout soupeře údery, ale také ho ostrou hranou pořezat. Australané dokázali s pomocí bumerangu i rozdělat oheň, dva předměty spolu jim vytvářely hudební nástroj, když s nimi rytmicky klepali jedním o druhý. Tak bumerangy našly své místo i v rituálech.

Kyj mohl rovněž sloužit pro lov zvěře, zároveň se využíval na kopání v zemi i v boji, kdy způsoboval vážná zranění i smrt protivníka, protože se zhotovoval z velmi tvrdého a odolného dřeva.

Obranné štíty se často zdobily vyřezáváním nebo malováním a dědily se z generace na generaci. Věřilo se, že štíty z vyhraných bitev mají jisté magické vlastnosti a dokáží vždy odrazit útoky nepřátel. Štít býval také používán jako hudební nástroj, když se do něj klepalo kyjem.

EN

The non-European sub-collection of the Moravská Třebová Museum does not consist solely of gifts from Ludwig V. Holzmaister; it was also expanded by other generous donors, such as the Moravská Třebová native Karl Karafiat. In 1907, he enriched the museum’s collection with traditional weapons of Australian Aborigines—specifically two wooden boomerangs, a wooden club, and a shield.

According to original museum records, these wooden indigenous weapons originate from Beagle Bay in Western Australia. This location was the site of Christian missions from the late 19th century, which, by the early 20th century, were led primarily by German missionaries. Given that Karl Karafiat was a priest and maintained warm relations with prominent figures in the German Catholic Church—including the exchange of antiques and souvenirs—it is highly probable that these weapons were acquired through these missions.

These objects were primarily used by the Indigenous Australian population for hunting, though they later served a variety of purposes:

Boomerangs were used to hunt larger animals, such as kangaroos. They were also employed in combat in various ways—to strike an opponent or to inflict cuts with their sharp edges. Furthermore, they were used to start fires or, when rhythmically struck together, as musical instruments during rituals.

Clubswere crafted from very hard and durable wood. They were used for hunting, digging, and in hand-to-hand combat, where they could cause serious injury or death.

Defensive shields were often decorated with carvings or paintings and passed down from generation to generation. It was believed that shields from victorious battles possessed magical properties and could always repel enemy attacks. Like the boomerangs, the shield also served as a musical instrument when struck with a club.