Připravovaná expozice v sobě kombinuje dva rozličné, avšak slučitelné koncepty – koncept expozice městského (případně vlastivědného muzea) a koncept muzea světových kultur. Zatímco moderní trendy ve stálých expozicích regionálně orientovaných muzeí lze dobře vysledovat v dalších městských, vlastivědných, zemských a národních muzejních institucích, trendy expozic světových kultur je nutné hledat v širším mezinárodním kontextu, především evropském, jelikož v České republice se aktuálně nenachází expozice světových kultur, která by odpovídala nejnovějším trendům a plně v současnosti velmi akcentovanému postkoloniálnímu diskurzu (tj. kritické analýze kulturního dědictví kolonialismu). Dekolonizační tendence jsou patrné již v realizovaných výstavách (například výstavy věnované kritice rasismu a apartheidu), nebo expozicích (odklon od důrazu na osobnost cestovatele L. V. Holzmaistera ke kritickému zhodnocení jeho sběratelských strategií a k prezentaci samotných kultur). Sama stávající expozice klade do popředí protagonisty daných kultur ať již jednotlivce (například stará Egypťanka Hereret), nebo společenské skupiny (samurajové). Dochází k odklonu od exotizace mimoevropských kultur k jejich interpretaci v intencích kulturní antropologie. Nová expozice by měla být vyvrcholením těchto tendencí formou jejich spojení.
Zároveň je nutné, aby expozice městského muzea byla šita na míru městu, ve kterém se nachází. Město Moravská Třebová si především ve 20. století prošlo komplikovaným vývojem, ve kterém docházelo k interakci řady národů a národností. Globalizaci současného světa neunikla ani Moravská Třebová a stala se domovem lidí,jejichž kulturní dědictví vychází z bližších či vzdálenějších oblastí za hranicemi dnešní České republiky. Zde dochází k částečnému propojení mezi místem původu sbírek a místem původu „nových občanů“ Moravské Třebové. Tento překryv je třeba využít a v souladu se současnými trendy nabídnout právě této části moravskotřebovské společnosti prostor k prezentaci svého kulturního dědictví, resp. využít lidi pocházející ze zdrojových oblastí pro interpretaci sbírkových fondů. Muzeum tak zároveň bude plnit funkci komunitního centra a místa mezikulturního dialogu.
Expozice si klade primárně za cíl představit příslušníky lidského rodu žijící a pocházející z různých míst tohoto světa, jejich vzájemné poznávání se a jejich vzájemnou interakci při tomto poznávání s akcent na procesy probíhající v Moravské Třebové. Základním nástrojem tohoto záměru jsou předměty patřící do tzv. „Holzmaisterovy mimoevropské sbírky“, předměty vztahující se k rodině Wondrových (matky L. V. Holzmaistera; předměty, které původně byly vystaveny v tzv. Wondra-Zimmer), umělecké předměty z předválečného a meziválečného období Městského muzea v Moravské Třebové (70. léta 19. století až rok 1945). Část věnovaná nejnovějším obdobím bude používat audiovizuální prezentační formy.
(Autor libreta PhDr. Pavel Onderka)
